Mirka Markusová

Co nabízím?

ŘEMESLO - ŠIKOVNÉ RUCE - KVALITU

ODRÁTOVÁNÍ VÁMI DODANÉHO VÝROBKU V JAKÝCHKOLI OBJEMECH
(jednotlivé, malé, větší a velké množství)

ODRÁTOVÁNÍ RŮZNÝCH PŘEDMĚTŮ I MATERIÁLŮ, DLE VAŠICH ČI MÝCH NÁVRHŮ
(dřevo, sklo, kámen i kamínek ...)

RESPEKTUJI VÁMI VYBRANÝ MATERIAL - DRUH DRÁTU
(jak materiál - železný černěný, měď, mosazný, pocínovaný ...
- tak průměr, sílu drátu)

CENY A TERMÍNY DOHODOU

Několik slov o drátenictví

    Pro ty, jež zajímá historie drátenictví více a hodně, mohu doporučit jedinečné Považské muzeum v Žilině, kde je stálá expozice o historii slovenského DRÔTÁRSTVA.

    Drátenictví je etnograficky unikátní řemeslo se zajímavou historií, ojedinělé využíváním netradičního materiálu a neobvyklé technologie. Ačkoli první písemná zmínka o drátenictví pochází z poloviny 18. a začátku 19. století, jde o jev nepochybně historicky starší.

    V hornatých zaostalých krajích Slovenska, na středním Pováží (v okolí Žiliny) a na Kysuciach se zrodilo drátenictví. Jeho vznik je ovšem třeba hledat v závislosti na nedalekých slezských hutích a manufakturách na tažený drát. Chudí obyvatelé sem přicházeli a nechávali se najímat na práci a jako formani - rozváželi železářské produkty po celém Rakousku-Uhersku. Tím se seznámili s drátem a objevili ojedinělý způsob jeho využití. Dostupnost a nízká cena základního materiálu, nenáročné pracovní nástroje a možnosti, které drát poskytoval, způsobily rychlé a masové šíření řemesla. Drát se stal zajímavým a oblíbeným materiálem tím, že svoje vlastnosti pevnost, lehkost, trvanlivost, výkonnou tvarovatelnost, nízkou cenu a všeobecnou dostupnost přenášel na vyrobené předměty. V domácnosti našel široké uplatnění od oprav hliněného nádobí až po užitkové předměty, u kterých se funkčnost a účelnost snoubila s dokonalým řemeslným zpracováním.

    Zpočátku bylo drátenictví vandrovní zaměstnání. Běžně bylo vidět postavu dráteníka putujícího krajem s holí a koženou či plátěnou kapsou, ve které nosil pár osobních věcí, vázací drát, štípací kleště a šídlo. Slovenští dráteníci odcházeli za prací do celého světa. V první polovině 19. století se díky svým řemeslným zkušenostem v cizině mimořádně dobře přizpůsobili novým výrobním vztahům a přecházeli k usedlému způsobu života. Nejpodnikavější z nich sdružovali svoje finanční prostředky a zakládali drátenické a plechařské dílny.

    Naši lidé, ale i celý svět, si nejčastěji představují dráteníka jako ubožáka chodícího shrbeného pod ošoupanou krosnou /dřevěná bednička s popruhy, náhrada za kapsičku/, od vesnice k vesnici, jak smutným hlasem volá Drááátovat a který žil jen z milosti dobrých lidí... Tato představa dráteníka je úplně falešná, živil se usilovnou prací svých silných a šikovných rukou.

    Navzdory všem snahám, pod tlakem rozvíjejícího se průmyslu, slavná éra slovenského drátenictví po druhé světové válce zaniká. Jedinečné drátenictví starých dráteníků neupadlo ani dnes, ale stalo se trvalou inspirací. V posledních letech se objevili lidé vracející se k tvorbě tradičních užitkových předmětů, které, jak se zdá, neztratily své místo v našem každodením životě a staré techniky zpracování drátu dále rozvíjejí v jedinečném úměleckém rukopise mnozí profesionální a amatérští výtvarníci pro potěšení nás všech. Jsem přesvědčena, že i já Vás mohu svou tvorbou oslovit.

Mirka Markusová


Použitá literatura:



s




Sklo a svíčky

 




 

Lahve




Ryby

 




Brouci

Lahvičky